Sauvignon

  • Sauvignon Blanc (zkratka Sg) je starobylá francouzská moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), pocházející patrně z regionu Bordeaux či z vinařských oblastí na Loiře. Pravděpodobně vznikla spontánním křížením odrůd Chenin Blanc a Tramín.

Vína odrůdy Sauvignon Blanc patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí a v současné době se těší ve světě velké oblibě, zejména typy, vyráběné s nádechem vůní z nových barikových sudů. V závislosti na ročníku, stanovišti, době sběru a na technologii tvorby vína se vyvíjejí různé typy vína této odrůdy. U jižních typů vín Sg se většinou setkáváme s víny plnými, často i s minerální příchutí, hlavně z půd křemičitých (francouzská oblast Sancerre), s víny tělnatějšími z půd hlinitých či s víny s filigránskou stavbou a bohatou hrou vůní z půd vápenitých. Bobule odrůdy Sg obsahují vysoce aromatické látky, které zpočátku tvorby mají tóny vůní kopřivových nebo černorybízových až angreštových a při pozdějším zrání pak přecházejí do vůně zralých broskví. V dobrých ročnících je víno plné s typicky broskvově muškátovými aromatickými látkami. V horších ročnících či u neredukovaných sklizní mohou být vína méně plná, „tvrdá“, s převahou kyselin a jejich aroma je kopřivové. Intenzita aromatických látek, kterou vnímáme v mladých vínech současně se svěžestí, je pro mnohé milovníky Sg velmi svůdná. V plné síle se objevuje hlavně u vín z Nového Zélandu (pověstná jsou ta z Marlborough), kde její vývoj podporuje vysoká vzdušná vlhkost a velký počet slunečných dní při nižší průměrné teplotě.


Aromaticky výrazná a suchá vína Sg jsou vhodná jako aperitiv či ke studeným předkrmům, ke chřestu a kozím sýrům. Plnější a zralá vína jsou vhodná ke kořenitým jídlům, těstovinám s gorgonzolou nebo rybí omáčkou, k vařené šunce, bílým masům se smetanovými omáčkami, k rybám s výraznější úpravou či k rybám uzeným. Výběry ke sladkým dezertům.

Tramín červený

  • Tramín červený (zkratka TČ, název dle VIVC Traminer Rot) je starobylá moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín. Je jednou z nejstarších pěstovaných odrůd, podílela se na vzniku mnoha klasických evropských odrůd révy a je oblíbeným partnerem při šlechtění nových odrůd. Původ odrůdy je nejasný a ztrácí se v dávné minulosti.

Tramín patří do skupiny západoevropských odrůd (Proles occidentalis Negr.) Ty se vyznačují menším hroznem i bobulemi, slabším růstem a tenčím révím, které dobře vyzrává a odolává mrazu. Typické jsou pro ně i vína vysoké kvality s vysokým obsahem kořenitých a vonných látek.


Vína hlouběji vychlazená lze podávat jako sklenku aperitivu. Často se nabízejí jako doprovod předkrmů, zejména paštiky z husích jater. Suché Tramíny se doporučují k cibulovému koláči nebo k uzeným rybám, k úhoři. Sladké výběry se zbytkem neprokvašeného cukru se hodí k sýrům s modrou plísní nebo k ovčím či kozím sýrům v závěru stolování. Díky neobvyklému aroma a plnosti chuti po liči patří Tramín k těm málo vínům, která se hodí ke kořeněnému jídlu. Proto lze vína Tramínu podávat i k některým exotickým, silně kořeněným pokrmům asijské kuchyně, případně ke sladkým úpravám masa. Velmi sladké Tramíny se často podávají na závěr stolování ke sladkým zákuskům, jako je tvarohový, nebo švestkový koláč.

Rulandské šedé

  • Rulandské šedé (zkratka RŠ, mezinárodně používaný název Pinot Gris) je starobylá moštová odrůda, révy vinné (Vitis vinifera), pocházející pravděpodobně z oblasti Burgundska, spontánní pupenová mutace odrůdy Rulandské modré (Pinot Noir).

Od vín „Rulandy šedé“ se očekává plnost, hebkost, vysoký extrakt, pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti a mírnější chlebnatosti. K dosažení typických charakteristik je nutná vyzrálost alespoň na stupeň pozdního sběru a výše. Pak se objevuje ve vínech i vyšší obsah alkoholu a glycerolu, čímž se do jisté míry napodobuje sladký vjem, který spolu se skutečným zbytkem cukru vyrovnává převahu alkoholu nad kyselinami. Jejich obsah je nutné při vinifikaci bedlivě hlídat, podobně jako barevný tón vín, který může při nedostatečně rychlém zpracování šedomodrých hroznů vytvořit až růžový odstín. Výběry z hroznů a bobulí lze při dostatečném obsahu kyselin zařadit mezi bílá vína nejvyšší jakosti, a to za předpokladu dostatečně vysokého extraktu.


Vína Rulandského šedého doprovázejí nejčastěji hutná a kořeněná jídla nebo rybí speciality, těžší úpravy drůbeže či hustší polévky. Sladké výběry jsou vhodné k dezertům.

Dornfelder

  • Dornfelder (zkratka Dr) je středně pozdní moštová, výjimečně též stolní odrůda révy vinné (Vitis vinifera), používaná k výrobě červených vín. Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1955 v Německu, ve Státním učebním a výzkumném ústavu vinařském ve Weinsbergu, křížením odrůd Helfensteiner a Heroldrebe.

Z pohledu kvality víno této odrůdy v hodnocení předstihuje oba své rodiče, je však výraznější a není tak jemné jako například Rulandské modré. Odrůdové víno je výrazně tmavě červené, s pronikavým ovocitým aroma, extraktívní až tělnaté v chuti, s doznívajícím vjemem po kyselinách, podle ročníku až velmi výrazným. Vína jsou obvykle výborné kvality.


Typická odrůdová vína jsou tmavě granátová, jemně aromatická, ve vůni mají svěží ovocné tóny, chuť je středně plná až plná podle úrody a technologie. Ve vůni a chuti najdeme například lesní plody, brusinky, ořechy, někdy i zelenou papriku u vín z méně vyzrálých hroznů. Většinou jsou vína určena k pití jako mladá.

Zweigeltreube

  • Zweigeltrebe (zkratka Zw, název dle VIVC Zweigeltrebe Blau) je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín. Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1922 ve Spolkovém ústavu pro vinařství a ovocnářství v rakouském Klosterneuburgu. Odrůdu vyšlechtil Fritz Zweigelt křížením odrůd Svatovavřinecké (St. Laurent) a Frankovka (Blaufränkisch).

Z vyšších sklizní jsou vína hrubá. Třapinu je třeba při zpracování hroznů odstranit, je totiž bohatá na chlorofyl a nesmí se vyluhovat do moštu. Jinak jsou vína neharmonicky trpká. Při zpracování hroznů v přívlastkové kvalitě využíváme delší maceraci při teplotách nad 25°C pro optimální extrakci barvy a taninů a pro zajištění plnosti chuti. Takové víno by mělo zrát v sudech, v klasických, velkoobjemových dřevěných, nebo i v sudech barrique. Biologické odbourávání kyseliny jablečné je nenahraditelnou součástí technologie. Výsledný produkt by měl mít výrazné aroma, jemné taniny a vysokou plnost v chuti. Hrozny v jakostních kategoriích zpracováváme krátkodobou macerací, 5-7 dní. Vína tohoto typu často zrají v nerezových tankách, za pomoci mikrooxidace dávkovači kyslíku.


Vína doprovázejí bez problémů nejrůznější masité pokrmy i vydatné sýry, případně těstoviny. Vhodná jsou k jemně kořeněnému masu, bažantu, biftekům. K „zweiglu“ si dopřejme například hovězí v karamelo-švestkové omáčce či jemné, vysoce jakostní a drahé tvrdé sýry.

Ryzlink rýnský

  • Ryzlink rýnský (zkratka RR, německy Rheinriesling, název dle VIVC Riesling Weiss, nejčastěji nazývaný pouze Riesling) je starobylá, velmi ceněná moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě kvalitních bílých vín. Předpokládá se, že pochází z území dnešního Německa, konkrétně z údolí řeky Rýn. Kromě názvu "Ryzlink" tato odrůda nemá nic společného s odrůdou Ryzlink vlašský. Dle posledních genetických výzkumů lze v rodokmenu odrůdy Ryzlink rýnský objevit odrůdy Gouais blanc (Heunisch) a Tramín červený.

Typická vína RR jsou světle zelenožlutá, s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny, u výběrů z bobulí až jantarové tóny. Široká škála vůní podle půdního typu a ročníku, po ovocných plodech, ale i kořenité, minerální zemité i kouřové, květinové, typická vůně je po lipovém květu, může být i muškátová, broskvová nebo jako luční květy, z příliš horkých lokalit může zavánět petrolejem a kerosinem, to když je většina bobulí vlivem slunce hnědavě zbarvena. Chuť přechází od ocelové kyseliny v nezralých ročnících přes příjemně peprně kořenitě říznou až po svěže zralou, která je nezbytnou součástí velkých vín výborných ročníků a současně oporou tvorby buketu a chuťových látek lahvové zralosti. Ve vůni a chuti můžeme hledat broskev, zelené i žluté jablko, pomeranč, citronovou kůru, kdouli a u měkčích vín i meruňku nebo ananas, ale i med, marcipán, mandle a hrozinky, minerály, květ mučenky, lipový květ. Chuť je zvýrazněna pikantní kyselinkou, někdy i vyššími a delikátními aromatickými látkami, jež zaujmou nevtíravým a přece dlouho trvajícím vjemem.

Ryzlink vlašský

  • Ryzlink vlašský (zkratka RV, název dle VIVC Welschriesling) je stará moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín. Kromě názvu "Ryzlink" tato odrůda nemá nic společného s odrůdou Ryzlink rýnský.

Vína RV se vyznačují vyšším obsahem kyselin, které mohou být až ocelové. Při lepší vyzrálosti hroznů a nižší sklizni jsou svěže pikantní a ve vyšších stupních přívlastkových vín působí příjemným zralým dojmem, tvoříce harmonii se zbytkovým cukrem. Tradičně dává RV výborná vína ledová. Ryzlink vlašský dával vždy vítanou surovinu pro šumivá vína a je stále důležitou složkou všemožných vín známkových, v nichž tvoří páteř směsi, která by se bez jeho přítomnosti mohla zbortit do měkce se rozplývající unylosti.


Typická odrůdová vína RV jsou světle zelenožlutá, zahrnují širokou škálu vůní, od vinné, příjemně květinové s nádechem květu lípy, hořkomandlové nebo jablečné (zelená jablka) po medové tóny přívlastkových vín a mají plnou, harmonickou chuť, která osvěží příjemnými kyselinkami. Ve vůni a chuti můžeme hledat grapefruit, červený rybíz, angrešt, kytice lučního kvítí, hrozinky, sladký citron, medové tóny. Na vápenatých půdach má víno RV jemnou vůni, podobnou lipovému květu. Vynikající terroir pro Ryzlink vlašský má Mikulovská podoblast. Excelentní vína ze svahů Pálavy patří k chloubám moravských vín, pravidelně bývají zastoupena v Salónu vín. Vína jsou vhodná ke střednědobé archivaci.

Chardonnay

  • Chardonnay (zkratka Ch, výslovnost [šardoné]) je starobylá moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín, spontánní kříženec odrůd Pinot a Gouais blanc. Pochází z francouzského vinařského regionu Burgundsko.

„Chardonnay revoluce“ proběhla v 70. a 80. letech 20. století a její dozvuky stále pozorujeme. Magické pojmenování odrůdy si patrně nejdříve získalo obchodně lehce zmanipulovatelného amerického konzumenta, který vyvolal celosvětovou „chardonnaymanii“. Většina konzumentů v supermarketech ochotně natáhne ruku po láhvi s nápisem „Chardonnay“, aniž by často vůbec věděli, že se jedná o odrůdu révy. Chardonnay se po celém světě stalo symbolem snadno pitelného bílého vína s jemně ovocitým aroma.


Pro kvalitu vín odrůdy Chardonnay je důležité, aby se vždy zpracovávaly hrozny dobře vyzrálé, převážně na suché víno s vyšším obsahem alkoholu. Vyšší obsah zbytkového cukru chuť vína často nepříjemně rozšiřuje. Barva vín bývá světle žlutá, zelenožlutá až nazlátlá. Vůně intenzivní, plná, harmonická, chuť plná, dlouho doznívající, jemně kořenitá, s elegantní kyselinou, minerální až křemenná. Ve vůni a chuti můžeme hledat zelené jablko, hrušku, citrusové plody, kdoule, broskev, mango, papáju, cassis, banán, třešně, moruše, meloun, ananas, pomerančovou marmeládu, smetanu, máslo, med, akátový a pomerančový květ, plátky růží, fialky, karamel, skořici, lékořici, lískový oříšek, (pražené) mandle, ocelové tóny, minerály, vanilku, toastování. Při vyšších přívlastkových kvalitách se objevuje tropické ovoce, negativní jsou však jakékoli připálené tóny, které jsou způsobené sběrem v nevhodné aromatické zralosti.

Johanniter

  • Johanniter je interspecifická odrůda révy, využívaná v ekologickém zemědělství pro svoji vysokou odolnost vůči houbovým a plísňovým chorobám. Vyšlechtil ji J. Zimmermann na Státním vinohradnickém institutu ve Freiburgu v roce 1968. Vznikla křížením odrůd Ryzlink rýnský x Seyve Villard x Rulandské šedé x Chrupka bílá.

Je to středně raná moštová odrůda. Dává vína plná, vysoké kvality, s dostatečným obsahem kyselin. Pro kvalitní vína je nutná aromatická vyzrálost hroznů s ovocným charakterem.